Proč by měly podniky hledat alternativy k bankovním vkladům

V dnešní dynamické ekonomice je pro podnikatele a podniky klíčové efektivně řídit své finance. Tento článek se zaměří na to, proč by podniky měly hledat alternativy k tradičním bankovním vkladům a jaké konzervativní a likvidní investiční nástroje mohou efektivně využít ke zhodnocení svých volných prostředků. Přestože je primárně určen pro firemní klientelu a podnikatele, nabízí relevantní informace i pro fyzické osoby.

Proč hledat alternativy k bankovním vkladům

Řada lidí i firem žije v domnění, že peníze ležící na bankovních účtech jsou v bezpečí – realita je však často jiná. Pomineme-li některé extrémy jako je krach banky či kybernetická rizika, je rizikem především ztráta jejich hodnoty vlivem inflace. Zatímco úrokové sazby vkladových produktů se u většiny významných českých bank drží při zemi, inflace neúprosně ukrajuje z hodnoty úspor a rezerv. Rozdíl mezi inflací a úročením vkladů, je markantní především u firemních vkladů, jenž jsou dlouhodobě bankami mizerně úročeny. Podnikům, které si finance ponechávají dlouhodobě na účtech bank, se tak každý den snižuje reálná hodnota těchto prostředků.

Například v posledních deseti letech, kdy se míra inflace pohybovala nejprve těsně nad nulou a v letech 2022 – 2023 naopak ve dvouciferných hodnotách, se reálná hodnota finančních rezerv snížila vlivem inflace o 37 %. Graf ukazuje postupný pokles reálné hodnoty rezervy ve výši 10 000 000 Kč během desetiletého období 2015 – 2024.

Zdroj: ČSÚ, Long Capital a.s.
                                                                                          

Čísla hovoří jasně: podle České národní banky dosahovaly v květnu 2025 korunové vklady podniků v tuzemských bankách více než 1,5 bilionu korun. Reálný objem vkladů, včetně těch v cizích měnách a u zahraničních bank, je ještě vyšší. Tento obrovský objem kapitálu, který nepracuje a nepřináší firmám dostatečný výnos, představuje promarněnou příležitost. Pokud by tyto prostředky byly efektivně zhodnocovány prostřednictvím konzervativních a likvidních investičních nástrojů, mohly by přinést podnikům desítky miliard čistého výnosu ročně navíc.

Je pochopitelně nutné mít na účtech v bankách likvidní rezervu. Častým problémem s nímž se však setkáváme je, že podniky drží finance na účtech s minimálním či dokonce nulovým úročením příliš dlouho, často měsíce i roky. V následujících odstavcích nabídneme praktické rady, jak se nad potenciálem rezerv zamyslet.

Ponechání veškerého volného kapitálu na účtech jedné banky však není jen otázkou nízkého výnosu, který nepokryje ani inflaci. Představuje také nezanedbatelné koncentrační riziko, které mnoho podniků podceňuje. Co se stane, když se banka dostane do potíží? Přestože jsou vklady do 100 000 EUR pojištěny, pro firmy s většími volnými prostředky to nemusí být dostatečná ochrana. Hrozí riziko zmrazení prostředků v krizové situaci banky nebo omezení přístupu k finančním prostředkům. Ačkoli považujeme české bankovní ústavy za ekonomicky zdravé a stabilní, diverzifikace je klíčová pro snížení celkového rizika.

Jak najít ideální rovnováhu v řízení cash flow firmy

Efektivní řízení cash flow je pro každou firmu zásadní, sledovat a plánovat je potřeba příjmy i výdaje. Nejde jen o to, mít dostatek zdrojů na financování provozu, je potřeba je umět také správně rozložit a využít pro budoucí růst podniku. Najít vhodnou rovnováhu mezi udržením dostatečné provozní likvidity a efektivním zhodnocováním dočasně volných prostředků je klíčová výzva pro každého podnikatele a finančního manažera. V dnešním konkurenčním prostředí už to není jen doporučení, ale strategická nutnost, která přímo ovlivňuje vaši čistou marži a potenciál dlouhodobého růstu.

Základem je mít vždy k dispozici nezbytnou rezervu. Její výše by měla odpovídat průměrným měsíčním výdajům, které zahrnují především mzdy a další pravidelně se opakující výdaje (nájem, energie, splátky úvěrů). Tyto finance je ideální držet alespoň na rozumně úročených spořících účtech, aby byly v případě potřeby k dispozici.

Kromě měsíčních výdajů je nutné brát v úvahu i nepravidelné výdaje. Může jít například o pořízení zásob, úhrady daní, servis a opravy. Ačkoliv nejsou pravidelné, pracovníci finančního oddělení či majitel by měly být schopni identifikovat jejich předpokládanou výši a termíny předpokládaného uhrazení. Zdrojem těchto výdajů plánovaných s určitým časovým předstihem již mohou být nástroje s výnosností blížící se bezrizikové úrokové sazbě a tedy vyšším úročením než nabízí vklady bank.

Vyšší investiční výdaje, jako je nákup nových technologií, rozšiřování výroby nebo akvizice, by pak měly být součástí dlouhodobějších finančních plánů. Tyto výdaje jsou často plánované s časovým předstihem minimálně několika měsíců, případně i několika let, což umožňuje firmám systematicky akumulovat potřebné prostředky a účinně je přitom dočasně zhodnocovat.

Součástí finančního řízení je tak i vyhodnocení výše dočasně volných finančních prostředků a stanovení jejich účelu. Jde o krátkodobé zdroje na úhradu pravidelných měsíčních výdajů, střednědobou rezervu, akumulaci na budoucí investiční výdaje nebo je jejich stávající účel neznámý? Rezervy by optimálně měly být efektivně rozloženy dle plánu očekávaných výdajů na jednotlivé části – nouzová rezerva, krátkodobá rezerva pro 1 - 3 měsíce, volné prostředky pro období 3 měsíců až například jednoho roku, případně volné prostředky s nepředpokládaným využitím v období delším než je rok.

Efektivní rozložení volných financí - likvidita versus výnos

Jakmile je zajištěna nezbytná měsíční rezerva a její umístění na běžných či spořících účtech, je čas zamyslet se nad efektivním rozložením zbývajících financí. Tyto prostředky lze rozdělit do tří hlavních kategorií:

• Vysoce likvidní a výnosově stabilní nástroje

Jde o nástroje, které nabízejí snadný a rychlý přístup k penězům a zároveň přinášejí stabilní a předem predikovatelný výnos. Likvidita se pohybuje v řádu dní, maximálně dvou týdnů a výnos většinou nepřevyšuje stanovenou úrokovou sazbu centrální banky.

Aktuálně lze u tohoto typu nástrojů očekávat více než tříprocentní prémii ve srovnání s neúročenými běžnými účty bank a minimálně tak lze dosáhnout alespoň pokrytí rizika znehodnocení rezerv vlivem inflace.

• Konzervativní nástroje s výnosem nad inflaci, ale nižší mírou likvidity

Tyto nástroje nabízejí atraktivnější výnos, většinou převyšující růst spotřebitelských cen. Zároveň však již vyžadují delší čas pro zpeněžení, řádově v týdnech až měsících. S ohledem na stávající situaci na trzích se výnosově lze pohybovat v rozmezí 3 – 6 % nad úrovní běžných účtů bank.

Mezi konzervativní nástroje lze zařadit i některé likvidní nástroje s dostupností financí v řádu dnů. Zdánlivě patří do první kategorie, neboť nabízí vysokou míru likvidity. Některé však mohou být ovlivňovány změnami nálad na finančních trzích a nelze je proto doporučit pro velmi krátké investiční období s požadavkem na výnosovou stabilitu.

• Nástroje s vyšší očekávanou výnosností

V případech, kdy finanční suma není určena pro běžný provoz a jde spíše o dlouhodobější rezervu podniku, je rozumné finance vhodně investovat za účelem generování dodatečného výnosu.

Při rozhodování, kam takové prostředky investovat, by podnik měl zvážit několik faktorů týkající se očekávané výnosnosti, vhodného předpokládaného investičního horizontu, likvidity či vázanosti. Podcenit by se neměla ani dostatečná diverzifikace a tedy rozložení investic do různých aktiv a napříč finančními institucemi.

V praxi využíváme s firemní klientelou takovou investiční strategii a kombinaci investičních nástrojů, aby byly zohledněny likvidní požadavky podniku vyplývající z plánovaného cash flow a současně minimalizovány náklady a rizikovost.

Následující graf vizualizuje rozdíl ve vývoji reálné hodnoty. Modré sloupce zobrazují, jak by se rezerva 10 000 000 Kč znehodnotila za předpokladu jejího ponechání na běžném účtu s nulovým úročením, pokud by inflace dosahovala pravidelně dvouprocentního cíle ČNB. Naopak červené sloupce vyjadřují, jak reálná hodnota očištěná o inflaci vzroste, pokud je rezerva investována do konzervativních a likvidních nástrojů i při dosažení velmi konzervativního výnosu 4 % ročně. Reálná hodnota rezervy tak může být po několika letech vyšší řádově o vysoké desítky procent! Tento graf tak podtrhuje, že rezervní zdroje lze efektivně zhodnocovat a chránit před inflací.
 

Zdroj: Long Capital a.s.
 

Úkolem poradce by mělo být zohlednění specifické situace podniku, navrhnout vhodnou strukturu a v neposlední řadě u pořizovaných nástrojů zajistit minimální náklady napříč trhem. Při realizaci likvidních investic je také důležité pravidelné přehodnocování pořízených nástrojů dle vývoje podmínek na trhu, včetně měnové politiky. Profesionální investoři na to mají své investiční týmy. Pokud se jedná o podnikatele a podniky s likvidními prostředky v řádech milionů a desítek milionů Kč, je pro ně efektivnější spolupráce se zkušeným poradcem, který je zainteresován na naplnění investičních cílů podniku a jehož odměna je navázaná na dosažený výnos.

Přehled investičních nástrojů, které lze využít

Pro kratší investiční horizont je cílem nalézt a vybrat takové nástroje, které přinesou stabilní a predikovatelné výnosy při zachování požadované míry likvidity. Následující přehled se zaměřuje na konzervativní investiční nástroje, které jsou vhodné pro krátkodobější a střednědobé horizonty a neobsahuje tak dynamické a spekulativnější aktiva jako jsou akcie nebo akciové fondy.

• Depozitní fondy investují svěřené finance u centrální banky, v případě českého trhu tedy u České národní banky (ČNB). Tyto transakce se realizují prostřednictvím tzv. repo operací mezi ČNB a bankami a prostřednictvím této operace prodává ČNB cenné papíry se závazkem zpětného odkupu v předem sjednaném termínu a úroku (dle stanovené repo sazby). Výnosy těchto fondů se tak obvykle pohybují přibližně čtvrt až půl procenta pod aktuální repo sazbou ČNB. Jde o nástroje s likviditou do dvou týdnů a nabízí dobře predikovatelný výnos.
• Fondy peněžního trhu investují do krátkodobých dluhopisů a státních pokladničních poukázek se splatností do jednoho roku, což zajišťuje jejich vysokou stabilitu a často podobné výnosy jako u depozitních fondů. Hlavními výhodami jsou vysoká likvidita (peníze jsou k dispozici v řádu dní až dvou týdnů), potenciálně vyšší výnos než u firemních spořicích účtů a dobrá predikovatelnost výnosu. Nevýhodou je relativně omezený výnosový potenciál. Tyto nástroje jsou vhodné pro krátkodobé volné prostředky s plánovanou potřebou likvidity do jednoho měsíce
• Krátkodobé státní dluhopisy a pokladniční poukázky jsou nástroje, jejichž hlavní výhodou je velmi nízké riziko nesplacení, protože za ně ručí stát. Nabízejí předem jasně definovaný výnos a nízké náklady na pořízení. Na druhou stranu, jejich výnosy bývají obvykle nižší než u dlouhodobějších dluhopisů a pro jejich nákup je často potřeba vyšší vstupní kapitál. Jsou ideální pro firmy a jednotlivce s přebytky v řádech desítek milionů korun, které požadují stabilitu výnosů a vyhovuje předem známá splatnost.
• Krátkodobé podnikové dluhopisy jsou dlužné cenné papíry vydávané kapitálově silnými, stabilními a bonitními společnostmi. Alternativou mohou být dluhopisové fondy zaměřené na kvalitní krátkodobé dluhopisy, ovšem v takovém případě je klíčové ověřit citlivost fondu na změny úrokových sazeb a zaměřit se na fondy s tzv. krátkou durací. Hlavní výhodou je potenciál pro vyšší výnos ve srovnání se státními dluhopisy. Na druhou stranu, nesou s sebou vyšší riziko než státní dluhopisy, i když u firem s vysokým ratingem zůstává relativně nízké. Jsou vhodné pro investory, kteří hledají výnos nad úrovní státních dluhopisů a sazeb centrální banky a jsou ochotni akceptovat mírně vyšší riziko.
• Nemovitostní fondy vlastní a spravují nemovitosti, z nichž generují pravidelný příjem z pronájmu. Při jejich výběru je důležité posoudit faktory jako nízké zadlužení (LTV) fondu, kvalitu vlastněných nemovitostí, historii fondu a jeho reputaci. Nabízejí vyšší potenciál výnosu a některé i relativně dobrou likviditu v řádu jednoho až dvou měsíců. Nicméně, jejich hodnota může být citlivá na celkový ekonomický vývoj. Obecně jsou vhodné pro delší investiční horizont, ale jako doplněk konzervativního či likvidního portfolia lze využít nemovitostní fondy s měsíčním oceněním a rozumnou mírou likvidity.
• Do přehledu lze zařadit i některé fondy alternativních aktiv. Jejich hlavní výhodou je diverzifikace portfolia mimo tradiční trhy a potenciál pro vyšší výnosy. Je však nutné vybírat z nástrojů, jejichž investiční strategie je v souladu s požadavky investorů, v případě dočasné rezervy tedy typicky z fondů s likviditou v rozmezí tří měsíců až jednoho roku a nízkou předpokládanou kolísavostí. Tyto nástroje jsou také vhodné již spíše pro zkušenější investory.

Využívejte potenciál finanční rezervy naplno

Efektivní správa volných prostředků není jen o maximalizaci výnosu. Jde o základní pilíř strategického řízení, finanční stability a flexibility podnikání. Pokud vaše finanční rezerva stále ve velkém objemu leží na účtech bank, nepřicházíte jen o potenciální zisky, ale aktivně vystavujete svůj kapitál zbytečným rizikům.

Každý podnik je unikátní a vyžaduje řešení na míru. Proto firemním zákazníkům a institucím nabízíme nezávaznou konzultaci, během které společně posoudíme potenciál volného kapitálu a navrhneme individuální investiční strategii, která přesně odpovídá specifickým potřebám, likvidním požadavkům a cílům každého klienta.

Naše dlouholeté zkušenosti s firemními a institucionálními zákazníky nám umožňují pomoci klientům efektivně spravovat významné objemy volného kapitálu a pomáhat jim naplňovat jejich finanční cíle.

Nenechte svůj kapitál spát – ozvěte se nám a zjistěte, jak můžete váš potenciál využít naplno. Vy se soustřeďte na svůj byznys, my se postaráme o efektivní zhodnocení rezerv.